Hry a praktické činnosti (nejen) v geografii V. – fotografie ve výuce II.

Učebnice pro základní školy jsou plné skvělých nápadů pro práci a využití fotografii. Pomoci níže uvedených příkladů získáte náměty, jak rozšířit zásobník her a praktických cvičení s fotografií.

1. Podle nápovědy poznej obrázek

Toto cvičení (hra, praktická činnost) můžeme použít pro všechny části vyučovací hodiny (motivaci, úvod v hlavní části hodiny - nové učivo, debata, získávání dalších informací i pro část závěrečnou - opakování, procvičování i testování znalostí). Záleží jen na vaší kreativitě a cíli hodiny...


Příklad: Které z milionových měst vidíte na snímku? Nápověda:
a) je to hlavní město a zároveň spolková země,
b) leží jezernaté krajině a protéká jim řeka Spréva,
c) v letech 1961-1990 bylo rozděleno zdí na západní a východní část

Všimněte si, kolik informací je možno vyčíst v nápovědách: informace o správním členění, o krajině (přírodních podmínkách) i historii. Samozřejmě nápovědy mohou vypadat i jinak... Záleží na vašem cíli hodiny.

S obrázkem můžete dále pracovat:
- žáci mohou vyhledat, co je na obrázku zobrazeno (odpověď: Kaiser-Wilhelm-Gedächtniskirche - Pamětní kostel císaře Viléma),
- mohou vyhledat další informace k budově (V průběhu noci 23. listopadu 1943 byl zasažen bombardováním spojenci RAF, takže v troskách zůstalo stát jen torzo hlavní věže. Poválečně byl postaven nový kostel, jeho věž i síň přiléhají k poničenému torzu. Ruina kostela se stala protiválečným pomníkem.),
- mohou diskutovat, jestli znají další města nebo místa s podobnými památkami na válku,
- obrázek může navazovat na pracovní list o městě Berlín (jako metropoli střední Evropy) nebo o Německu...atd.

Další příklady - podle nápovědy poznej obrázek:
- Krajina: Kde v Evropě se můžeme setkat s podobnou krajinou (hory určitého stáří, jezerní oblasti, step, tajga, vulkanický reliéf, delty řek, středomořská vegetace atd.
- Historie a památky: Kde se nachází tato (antická, románská, renesanční atd.) památka, ve kterých částech světa (Evropy, Asie atd.) můžeme najít podobné památky a kde najdeme památky jiné...
- Obyvatelstvo: Do jaké rasy a skupiny národů asi patří postava na obrázku, jaký jazyk asi používá, ke kterému náboženství se hlásí, jaký je její životní styl....


2. Získávání informací z obrázku 

Dokážeš určit, ze kterých částí světadílu (na příkladu Asie) pocházejí tyto snímky?

Toto cvičení (hra, praktická činnost) můžeme použít pro všechny části vyučovací hodiny (motivaci, úvod v hlavní části hodiny - nové učivo, debata, získávání dalších informací i pro část závěrečnou - opakování, procvičování i testování znalostí). Záleží jen na vaší kreativitě a cíli hodiny...

Příklad: Práce s obrázky - Asie:
- Pokuste se popsat, co vyjadřují,
- v jakém podnebném pásu a geografickém šířkovém pásmu mohly být pořízeny,
- ze kterých zemí by mohly pocházet,
- ve které jiné části světa byste mohli pořídit podobný obrázek a proč,
- pro jaké lidské činnosti se tato krajina hodí,
- jde o krajinu přírodní nebo kulturní ... atd.

3. Obrázek pro srovnání jevů

Toto cvičení je vhodné pro tyto výukové metody:
- metoda slovní - dialogická
- práce s obrázkem
- metoda diskusní
- didaktická hra
- metoda řešení problémů
- samostatná práce žáků
- skupinová výuka
- učení v životních situacích (projektová výuka)
- brainstorming (brainwriting)

Příklad: Na obrázcích jsou zachycena čtyři zcela odlišná obytná prostředí v ČR. Najdi v okolí tvého bydliště podobné domy, prohlédněte si je i s širším okolí a napište (vyslovte) svůj názor ke každému z nich:
- Jak ovlivňuje hustota zalidnění kontakty mezi lidmi?
- Posuďte životní podmínky obyvatel domů z hlediska:
- hluk, prach, vliv dopravy, zeleň, klid, čistota ovzduší, soukromí, výhled z oken
- zdroje tepla a teplé vody (palivo), likvidace odpadů
- pitná voda, kanalizace, plyn, elektřina
- dostupnost služeb, doprava, volný čas (kultura, sport, péče o zdraví aj.)

Dále může následovat například:
- Anketa: Podle čeho můžeme posoudit, jak kvalitní je náš život? Kde chcete jednou žít, a proč? Co v životě ovlivní, kde budeš žít? Jak můžeš ovlivnit ty sám prostředí ve kterém žiješ?


Použitá literatura:
M. Jeřábek, V. Vilímek: Zeměpis světa 3, ČGS s.r.o.
M. Holeček, B. Jánský a kolektiv: Zeměpis světa 2, ČGS s.r.o.
J. Kastner, M. Holeček, L. Krajíček a kolektiv: Zeměpis naší vlasti, ČGS s.r.o.

ZMATKY A ZVĚSTI O KONCI SVĚTA

Již je to tady znovu! Éterem se šíří zvěsti o konci světa … a jiné podobné zvěsti. Samozřejmě i žáci naší školy mě bombardují těmito „zaručenými“ zprávami a otázkami o příchodu konce světa! Proto bych chtěl uvést jakýsi návod pro všechny, kteří musí na podobné otázky odpovídat:

-          Využijte i tyto informace ve výuce – vnitřně motivuje žáky k vyhledávání informací a zájmu o problematiku naší planety a vesmíru.

-          Poraďte žákům (a nejen jim), jak ověřovat opravdovost, správnost, pravdivost těchto informací prostřednictvím  serveru HOAX.CZ (v počítačovém světě slovem HOAX nejčastěji označujeme poplašnou zprávu, která varuje před neexistujícím nebezpečným virem, poplašnou zprávou, podvodným e-mailem apod. ).  Zde po krátkém hledání najdete i hoax o konci světa:  http://www.hoax.cz/hoax/pripravy-na-konec-roku-2012/

-          Sdělte žákům, kde hledat ověřené informace týkající se skutečných nebezpečí.  Například stránku o programu NASA (viz. Wikipedia:  Turínská stupnice (Turínská škála - metoda pro kategorizaci nebezpečí dopadu blízkozemních objektů jako planetek a komet. Komplexnější stupnice je Palermská stupnice). Opět vám může pomoci internet: http://neo.jpl.nasa.gov/risk/ (viz. projekt NASA sledující objekty blízké Zemi - obrázek).

-          A v neposlední  řadě  tím ukážete žákům, že internet může být dobrý sluha, ale špatný  pán. Že totiž ne všechny informace na tomto cenném médiu informací a služeb jsou pravdivé. Je proto nutné učit se informace nejen vyhledávat, ale taky třídit, kriticky posuzovat a hodnotit.

-          Podobně můžete žáky informovat o dalších možnostech hrozby.

Zajímavý rozhovor v z pořadu Všechnopárty (7.12.2012) s Jiřím Grygarem z archivu ČT (http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10090925908-vsechnoparty/212522161600038/obsah/233881-jiri-grygar/)

Hry a praktické činnosti (nejen) v geografii IV. - V zeměpise prakticky jinak (by J. Vorlíček)

Impulzem pro napsání článku byl seminář jehož jsem se zúčastnil v Uherském Hradišti. Jeho lektorem byl Mgr. Jiří Vorlíček, který otevřel zajímavé téma: V zeměpise prakticky jinak, byl příslibem, že odejdeme obohaceni o nové praktické zkušenosti pro výuku zeměpisu.

Program byl velmi pestrý a jak se ukázalo, nebylo na něj dostatečné množství času a proto mohu jen doufat, že lektor do našeho regionu někdy znovu zavítá:

1. Zeměpisné myšlení dříve a nyní (trocha teorie pro začátek).

2. Mapy - mentální programy, myšlenkové mapy, prostorové mapy, trojrozměrné mapy (aktivní práce s mapou).

3. Aktivity (bingo, kolotoč aj.), simulační hry (případové studie).

4. Možnosti á la hala bala (jak vést diskusi, dvojportrét osob, deník věřícího, práce s portfoliem, časosběrný snímek, jak dělit žáky do skupin a spousta dalších užitečných nápadů).

5. Podpora čtenářské gramotnosti v geografii

Ale hlavním důvodem proč tento článek píšu je fakt, že Mgr. Jiří Vorlíček má na svých stránkách umístěn materiál, který může být k dispozici i Vám, kteří máte chuť hodiny zeměpisu obohatit, oživit a zkvalitnit.

Stáhněte si a přečtěte si Sborník zeměpisných metod Mgr. J. Vorlíčka – V zeměpise prakticky jinak.

Zdroj informací:

Seminář V zeměpise prakticky jinak - Mgr. J. Vorlíček, 29.4. 2011

Sborník zeměpisných metod Mgr. J. Vorlíčka - http://soubory.sothis.cz/main/download/sbornik-pro-ucitele.pdf

Hry a praktické činnosti (nejen) v geografii III. - geografické hry

V dnešním článku bych chtěl uvést několik geografických her, které se dají využít především při procvičování (upevňování) učiva. Všechny níže uvedené hry jsem vyzkoušel v hodinách a pokud je mám připraveny i v elektronické tak Vám je poskytuji k dispozici. Na oplátku bych byl velmi rád, kdyby jste do komentářů pod článkem uvedli hry (činnosti), které využíváte Vy a v tomto článku nejsou uvedeny. To víte člověk se pořád učí. Předem děkuji.

1. Křížovky a osmisměrky
Asi nejznámější, nejpoužívanější a osvědčenou hrou jsou křížovky a osmisměrky. Najdeme je v učebnicích a není problém abychom si je vytvořili sami např. v programu Excel Office, EclipseCrossword, Puzzlemaker nebo HotPotatoes. Stačí jen několik vhodně zvolených pojmů a doplňovačka je na světě.

2. Vytvoření dvojic, skupiny, družstva
Ve výuce stojí učitel mnohdy před nutností rozdělit žáky do různých skupin. Už v této fázi je možnost využít geografickou hru a přitom žáky něco nového naučit nebo procvičit. Zadejte skupinu pojmů s geografickou tématikou, žáci pak hledají spolužáka/y do své skupiny. Příkladem mohou být například: státy jednotlivých světadílů, řeky – úmoří, hory – k pohořím, města – k státům atd. Nemělo by to být náročné, aby jste vytvářením skupin neztratili moc času.

3. Geografická rozcvička
Vhodná je především na začátku hodiny k rychlému opakování učiva např. bloku učiva před písemným testem, ale možná se vám osvědčí i jindy… Vytvořte si zásobník otázek různé obtížnosti (těžší na začátku – lehčí na konci, těžší i lehčí otázky střídat). Poproste žáky, aby vstali. Kdo se jako první přihlásí může odpovídat na otázku, pokud odpoví správně může si sednout. A tak dále až sedí všichni žáci. Výhoda je, že tak zapojíte do opakování celou třídu.

4. Obrázková spojovačka
Možná že znáte hru pro malé děti – spojují čísla jdoucí po sobě do té doby, dokud nevznikne obrázek. A to je cílem i této hry. Spojuj k sobě patřící pojmy čarou tak aby daly výsledný obrázek či tvar.
a) pojmy s určitou posloupností – např. města od severu k jihu, kóty hor od nejnižší k nejvyšší, řeky podle průtoku, planety sluneční soustavy podle velikosti, počet obyvatel států atd. atd.
b) pojmy s pomocí otázek (křížovky) zjisti jaké pojmy (čísla) máš postupně spojit. Žákům zadejte sérii očíslovaných otázek, správnou odpovědí žáci zjistí, které číslo mají propojit.

5. Zamotané (popletené) pojmy
Základem je vytvoření větší skupiny pojmů. Jak s nimi budou žáci pracovat je již na vaší kreativitě. Já v zásadě využívám dvě možnosti:
a) žáci mají vybrat pouze pojmy patřící k určitému problému (např. sluneční soustava, litosféra, krajina, migrace atd. atd.). S pojmy mohou žáci dále pracovat – doplňovat je do křížovky, osmisměrky, do textu s chybějícími pojmy a tak vytvořit vlastní zápis, mohou pojmy vysvětlovat žákům aj.
b) ze skupiny pojmů žáci vyberou určitou skupinu pojmů. Například k učivu regionální geografie vytvořte skupiny pojmů k různým evropským regionům (Jižní Evropa, Severní Evropa…), nebo státům kterým jste se věnovali (USA, Kanada, Brazílie, Argentina….). Žák/žáci mají za úkol vybrat pojmy patřící k zadanému území. S pojmy se může dále pracovat – občas se pojmy mohou opakovat u více skupin, žáci pojmům nemusí rozumět atd.

Příklad:
Mladému cestovateli se rozsypal sešit s poznámkami o regionech Asie. Dokážeš mu pomoci seznam poznámek správně zařadit. Popřípadě mu vysvětlit o jaké pojmy vlastně jde…
Čína, Vietnam, Maledivy, Islám, Gobi, Izrael, Hinduismus, těžba ropy, Arabský poloostrov, bývalé státy SSSR, Fudžisan, Perský záliv, Afghánistán, monzuny, křesťané na Filipínách, Irák, Velká čínská zeď, Borneo, azbuka, Mekka a Medína, Indoganžská nížina, Japonsko, KLDR – diktatura a komunistický režim, Váránasí, Palestina x Izrael, Aralské jezero, Tibet, Indonésie, Přední Indie, Angor Wat, Buddhismus, Rusko, 2.nejlidnatější stát světa, Zadní Indie, Jeruzalém, Indie, Talibán atd.

6. Didaktická hra „kytička“
Nakreslete na tabuli kytičku s očíslovanými okvětními lístky, pod každým z nich se skrývá jedna informace o hledaném pojmu. Soutěžící postupně odkrývají okvětní lístky s číslem, které si vyberou. Kdo je na řadě, má zároveň přednostní právo hádat hledaný pojem. Poté mohou hádat i další soutěžící, a pokud neuhodnou, odkrývají další informace. Vítězí soutěžící, který uhodné nejvíce pojmů.

Příklad informací k pojmu Lužnice: 1 = není to hrad, 2 = nachází se v Jihočeském kraji, 3 = název je na sedm písmen, 4 = protéká městem Tábor, 5 = napájí známou soustavu rybníků, 6 = vlévá se do Vltavy.

7. Upravujte známé hry:
Existuje celá řada her, které znáte z mládí nebo z televize. Stačí je upravit pro prostředí zeměpisu a můžete začít ihned hrát. Pravidla žáci většinou znají.
- pexeso: existují pexesa s geografickou tématikou, ale není problém si tuto hru vytvořit. Nemusíte nic malovat, stačí napsat na papírky slova (např. stejného významu – ČR+ČR, dvojice ČR+Praha atd.). Nebo využít pexeso v elektronické podobě.
- riskuj je série otázek ohodnocených různou hodnotou (100 bodů lehké/500 bodů těžké. Existuje i možnost připravit hru v elektronické podobě, což je podle mě zcela zbytečné. Stačí tabule, papír nebo můžete využít Excel Office – k buňce nezapomeňte vložit komentář do kterého napíšete otázku.
- oběšenec je známé hádání slova za pomocí doplňování písmen abecedy. Existuje i v elektronické podobě.
- AZ Kvíz je známá encyklopedicko-logická hra. Stačí si na papír připravit pyramidu čísel a dotyčný počet otázek (nezapomeňte na náhradní otázky typu ANO – NE).
- město, jméno, zvíře, věc je hra na rychlost a schopnost si rychle vybavovat pojmy. Pro účely zeměpisu nahraďte např. Stát, město, řeka, pohoří aj.

8. Využívejte již připravené hry
Nejjednodušší je využít již připravené hry. Podívejte se na stránky se seznamem některých geografických her.

Geografie v mezipředmětových souvislostech II.

Geografie a sport

Ve druhé části tohoto cyklu bych se rád ve stručnosti věnoval propojení geografie a sportu. Pojďme se tedy na pár řádcích „proběhnout“ interdisciplinárními náměty, které nám spojení sportovní-geografie nebo geografie-sportu nabízí. Takže připravit se – pozor – teď…

I. Sportovně-geografické projekty

Hned v úvodu bych chtěl poukázat na již vymyšlený projekt s charitativním nádechem od organizace Člověk v tísni - Doběhni až do Afriky (http://skolavafrice.cz/jak-muzete-prispet/dobehni-az-do-afriky-sbirkovy-beh) (aneb Postavme školu v Africe), který nabízí sportovní, geografickou i humanitární složku atd. (více na webu: http://skolavafrice.cz/)

II. Školní akce

Škola pořádá celou řadu akci, které naprosto vybízí k propojení těchto dvou předmětů (disciplín). Jsou jimi například výlety, lyžařské výcvikové kurzy či exkurze. Jak to dělám jako třídní já? Velmi jednoduše. Vycházím z myšlenky, že výlet by měl nabízet složku pohybovou, poznávací i společenskou, a to za přiměřenou cenu. Takže žáci v 6. třídě podniknou krátkou túru do blízkého (ale pro ně mnohdy neznámého) okolí. To je naučí pohybovat se v terénu, využívat turistických značek a turistický map. A rovněž poznají co je pro turistiku nezbytné (vhodné oblečení, zásady bezpečného chování atd.). Cena v 6. třídě se pak pohybuje okolo 20 Kč. V 7. ročníku již podnikám výlet do „vzdálenějšího“ okolí, přičemž využívám hromadnou dopravu (především vlak). Zjistil jsem, že děti mnohdy neznají principy společného cestování (čtení v jízdních řádech, orientace na nástupištích, zakoupení lístku, slušné chování – pouštět starší sednout, vyrušují spolucestující atd.). Cena v 7. třídě se pohybuje okolo 100 Kč. V 8. třídě připravuji pro děti jakousi expedici, ve které během dvou dnů využijí znalosti a dovednosti z turistiky a přepravy hromadnou dopravou. Základem je pěší turistika a společné akce (příprava tábořiště, příprava jídla, příprava společenské akce atd.). Obvykle se cena pohybuje okolo 300 Kč. V 9. třídě se již většinou nemusím o nic starat. Jen nabídnu místa, která by mohla být zajímavá. Důležitá je pro mě finanční stránka, která by neměla překročit 600 Kč na tři dny. Zbytek většinou již zajišťují (samozřejmě pod mým nenápadným dohledem) sami studenti. (Jako příklad mohu uvést Expedici Bílé Karpaty nebo Výpravu do NP Podyjí). Toto berte jen jako příklad (možnost) jak využít školní akce k aplikaci mezipředmětových souvislostí geografe a sportu.

III. Drobné školní činnosti

Na naší škole mají vcelku silnou tradici orientační běhy a branné závody, které rovněž spojují TV a další školní předměty (zeměpis – především práce s mapou, přírodopis - poznávačka, dějepis – kviz, jazyky – test, konverzace atd.).

IV. Geo-sportovní hry

Asi nejznámější je tzv. Geocaching. Jak píše M. Lutonský je to hra pro mozek, nohy a vaši GPS (více zde). Ale podobnou hru třeba jen s plánkem města či turistikou mapou vašeho okolí by jste jistě zvládli nachystat i samostatně. Pro děti je to něco jako hledání „pokladu“.

Tak a nyní se nacházíme v „poločase“. První čtyři náměty byly spíše sportovněgeografické – šlo spíše o pohyb a geografické dovednosti. V druhém dějství se pojďme věnovat znalostem tedy do oblasti geografickosportovní.

A. Sport jako součástí kultury

Když se podíváme do historie prakticky jakékoliv sportovní disciplíny, najdeme v ní kulturní kořený rozličných národů světa. Později si tytéž sporty mohly podmanit (např. díky vhodnějším přírodním podmínkám, kolonialismus, osídlování, migrace atd.) i jiné národy a kultury. Popřípadě si národy vytvářejí vlastní sporty, které tak mohou charakterizovat i národní smýšlení. Podívejte se například na historii těchto sportů a pokuste se je zařadit:

• hokej
• americký fotbal
• lakros
• kriket
• lyžování

Jak tyto fakta využít:

• zařadit je do regionální geografie (socioekonomické podmínky – kultura a sport)
• vyzkoušejte zadat sportovně geografický kvíz (Evropské fotbalové kluby, Kluby NHL atd.)
• diskuse jak přírodní a sociální prostředí podporuje rozvoj sportovní disciplíny (např. atletika a fotbal v Africe)

B. Sport jako sbližování kultur

Každý velký svátek sportu (OH, MS) je i setkání lidí (sportovců, fanoušků) a kultur z celého světa. Například zásadou olympijských her je mimo jiné udržení posvátného míru, či rovnoprávnost všech sportovců….

Některé organizace jako například FIFA pomocí sportovních akcí bojuje proti rasismu:

Jak tyto fakta využít:

• projektový Olympijský den, kdy mohou proběhnout nejen sportovní akce.
• Využít se toto téma dá pro uplatňování průřezových témat v ŠVP, jako je například multikulturní výchova nebo výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech.

C. Sport a územní plánování

V předešlém bodě jsem se zmínil o pořádání velkých sportovních akcí. Takové akce znamenají obrovské změny v územním plánování, přináší řadu pracovních příležitostí a pro region následný rozvoj (i když to nemusí být vždy pravda např. MS v klasickém lyžování v Liberci). Ale i v rámci každého sídla by mělo docházet k rozvoji sportovních ploch, hřišť, hal, bazénů či cyklostezek.

Jak tyto fakta využít:

• Doplňte územní plán vašeho města o další sportovní areály, tak aby byly v souladů s územním plánováním (anketa, SWOT analýza, plány, schvalování….)
• Ekologická sportovní architektura (např. ekologické stadiony)

D. Sport jako rozvojová centra

Dovolte mě citovat z článku zpravodajství OSN v Praze:

„S velkým potěšením oznamuji, že vzniklo nové partnerství mezi jedinou skutečně univerzální mezinárodní organizací – OSN – a jediným skutečně univerzálním mezinárodním sportem – fotbalem.“ Těmito slovy uvítal v roce 1999 tehdejší generální tajemník OSN Kofi Annan vznik strategické aliance mezi Mezinárodní fotbalovou federací (FIFA) a Organizací spojených národů. (celý článek - zde).

Sport může humanitárně podpořit obyvatelstvo rozvojového světa. Jsou známy projekty FIFA: Fotbal naděje, Školy pro sport a život, Odstranění dětské práce (prozatím jen u firem produkující sportovní vybavení pro fotbal). Ale podobné projekty již podporují i další významné sporty (např. atletika).

E. Novodobé otrokářství - obchod s lidmi a sportovní událost

Letní olympiáda v Londýně a polsko-ukrajinské fotbalové mistrovství promění na tři dlouhé měsíce Evropu v jedno velké sportoviště plné nadšených příznivců utrácejících miliony korun za vstupné, suvenýry a samozřejmě i za služby. Většina fanoušků jsou muži a jednou ze služeb, kterou si tito sportovní nadšenci obstarávají, jsou prostitutky. Před fotbalovým šampionátem v Německu bylo odhadováno, že do země pude proti jejich vůli dopraveno na 40 000 žen. Policie nakonec odhalila pouhý zlomek těchto případů a jednou z oněch žen byla i česká občanka. Velké sportovní události si vždy vyžadují výstavbu nových sportovišť, olympijských vesniček, zázemí pro sportovce i návštěvníky a nezbytnou infrastrukturu. Podle odhadů jenom v souvislosti s olympiádou do Londýna přicestují na 100 000 zahraničních dělníků, zejména z východní Evropy a severní Afriky. A podle zásady čím nižší náklady, tím vyšší zisky nebude žádnou výjimkou, že mnoho těchto lidí bude zaměstnáno ilegálně a jejich platy nebudou dosahovat ani minimálních evropských standardů, pokud vůbec nějaké dostanou (Zdroj: T. Kušniráková, Novodobé otrokářství, Geografické rozhledy, ročník 20, číslo 4).

Jak tyto fakta využít:

• Seznamte žáky se stránkou www.humantrafficking.org (webový zdroj proti obchodování s lidmi), přečtěte si některé články a diskutujte o jejich příčinách (obětech a konzumentech).
• Zhlédněte toto video, zpracované MTV a diskutuje jak se proměňovaly vaše pocity během spotu. Jaké problémy ještě mohou přinášet velké sportovní akce a jak se mohou dotýkat přímo vás.

F. Zneužití sportovních akcí

Mnohokrát v historii velkých i menších sportovních akcí se stala situace, kdy došlo k jejímu zneužití. Mezi nejznámější patří:

• Teroristický útok - např. Mnichovský masakr (Olympijský masakr), Bostonský maraton
• Propaganda - např. Nacistická propaganda v Berlíně
• Bojkot - např. Moskevské hry díky invazi do Afghánistánu

Jak tyto fakta využít:

• Seznamte žáky s výše uvedenými historickými událostmi. Mohlo by se něco takového znovu opakovat? Jak tomu zabránit?

Geografie v mezipředmětových souvislostech I.

Moderní vzdělávání současnosti by mělo rovněž nabízet propojení jednotlivých vzdělávacích disciplín. A právě geografie nabízí toto propojování uskutečňovat. Samotná geografie v sobě snoubí obrovské množství údajů a dat z různých vědních oborů (biologie, geologie, hydrologie, sociologie, politologie, ekonomie, architektury atd.). Tím se sama o sobě stává interdisciplinárním předmětem, ale rovněž nabízí možnost hlubšího rozvoje u jiných oborů či vědních disciplín. Pojďme se tedy pokusit geografii aplikovat do podob na které nejsme až tak úplně zvyklí. A vytvořme z ní spojovací článek, který ostatní vyučovací předměty drží při sobě a rovněž vytváří most či dálnici (nikoli bariéru nebo hráz) k jiným oborům lidského poznání.

Geografie a umění

Na první podhled snad tyto dvě disciplíny nic nespojuje, ale je to právě naopak. Umění by se bez geografie neobešlo a stejně i naopak. Pojďme se podívat alespoň na pár oblasti umění a vyzkoušet si mezipředmětové vazby s geografií:

1) Geografie a architektura

Architektura se v dnešní době ubírá mnoha směry, ovšem mezi ty nejdůležitější úkoly patří řešení urbanizace (stavba měst a jejich územní plánování) a prostorové uspořádání krajiny. Jaká jsou tedy mezipředmětová využití:
- územní uspořádání sídel (územní plán města), funkce sídel, rozvoj sídel- stavební inženýrství (překonávání terénních a povrchových obtíží – přemostění, stavba tunelů, akvaduktů aj., výběr vhodného stavebního místa při stavbě – přehrad, pevností, přístavů, rozhleden atd.)
- „krizová“ architektura (předcházení přírodním katastrofám – záplavy, zemětřesení aj.)
- architektura jako příčina cestovního ruchu (nových sedm divů světa, významné stavby atd.)
- architektonické rozdíly (dle kultur, přírodních oblastí, historického období aj.)
- environmentální architektura (ekoarchitektura) – je architektura ohleduplná k životnímu prostředí a fungující na bázi trvale udržitelného rozvoje. (http://www.ekobydleni.eu/category/architektura)

Možnosti využití ve výuce je např.:

- projekt vytvoření plánu zeleného města postaveného na zásadách trvale udržitelného rozvoje (podpora MHD, výsadba zeleně, ekologické bydlení, výstavba cyklostezek aj.),
- soutěž naše divy světa – vytvoření jednoduché ankety do niž zapojíme co největší množství žáků na škole,
- krizová architektura – boj proti záplavám studium záplavových území a následné diskuse o možnosti ochrany dané oblasti před povodněmi, SWOT analýza protipovodňových opatření ve vašem okolí aj.,
- poznej stavbu – podle obrázků poznávejte významné stavby v daném regionu, dle stavebního stylu a použitého materiálu urči do kterého regionu stavby patří.

2) Geografie a výtvarné umění

a) jistou možností zaznamenávání vývoje krajiny či lidských sídel je krajinomalba. Právě tato výtvarná disciplína dochovává srovnání, vývoj, změna a využití krajiny v čase. Možností zařazení do výuky je srovnání krajinomalby a současného vzhledu krajiny a následná diskuse o změnách a příčinách změny….

b) výtvarný projev můžeme použít i v boji proti kriminalitě - identifikace osoby.

c) jistou formou výtvarného umění je kartografie i historická kartografie. Využívejte jednoduché kartografické metody: tvorbu panoramatu, zjednodušený popis krajiny, pochodová trasa, mentální mapu okolí (např. cesta do školy, znázornění okolí školy, popis okolí vaší obce atd.), profil trati atd. Vytvářejte vlastní mapy: GIS do škol, na slepých mapách vytvářejte: obsah mapy (popis, polohopis, výškopis), kartogramy, kartogiagramy atd. Pokuste se o zjednodušené nákresy světadílů či států – bude překvapeni jak to žákům NEJDE…

3) Geografie a hudba

a) databáze hudby dle regionů, hudebních žánrů a autorů: na stránkách national geographic.
b) folklor na Moravě,
c) seznam hudebních pořadů na vysílání ČT.

Možností využití ve výuce je např.:

- zvukové a hudební hádanky – z internetu si zajistěte zvukové a hudební ukázky a nechejte žáky posoudit z jaké oblasti světa se nachází, ať zdůvodní své mínění proč se tak rozhodli, pokuste se charakterizovat hudební nástroje, které hudebníci používají,
- hudba a tanec – pohybové ztvárnění hudby je jedním z nejstarších kulturních projevů člověka, pomocí klipů (http://youtube.com/) se seznamte s tancem v jednotlivých regionech světa (tango, samba, valčík, orientální tance, český folklór atd.),
- vánoční geografie – hodiny zeměpisu v času adventu můžete zpestřit poslechem sakrální hudby a krátkým zamyšlením nad svátky vánočními u nás i ve světě. Zajímavá je i Biblická geografie, kterou můžeme vložit do obsahu učiva náboženství na Zemi.

4) Geografie a fotografie

Fotografie se řadí mezi zobrazovací technologie a její využití je velmi rozmanité: krajinářská fotografie, fotožurnalismus, dokumentární fotografie aj.

Možností využití ve výuce je např.:

- vytváření fotografií na určité téma – fotosoutěž , fotodokumentace geografických cvičení, práce s fotografií jako výukovým médiem, fotoaktuality – na začátek či konec hodiny vyberte zajímavou fotografii ze současného dění, řekněte k ní příběh (co je jejím obsahem, jak a proč vznikla), časem do této činnosti zapojte dobrovolníky a nakonec zbytek žáků aj.

Závěrem:

Ve stručném komentáři jsem se pokusil o nástin toho, jak lze vytvořit mezipředmětové vazby i u tak různorodých oblastí, jako je geografie a umění, které možná na první pohled spolu příliš nesouvisí…nebo snad ano…?

Mapové servery a možnosti využití ve výuce I. – Srovnávací snímky na mapy.seznam.cz

V několika článcích věnované mapovým serverům a interaktivním mapám na internetu chci čitatelům dát návod na možnosti využití těchto kartografických pomocníků v běžně hodině zeměpisu. O mapových serverech je napsána celá řada textů a odborných pojednání. Já jako absolvent TU v Liberci doporučuji stránky vytvořené katedrou geografie v Liberci – GIS do škol . Ale nyní vynechejme teorii, se kterou se každý může seznámit sám, a pojďme se rovnou podívat na konkrétní možnosti velmi známé interaktivní aplikace – Mapy.cz

Veškeré důležité informace o fungování tohoto mapového serveru najdete v nápovědě (http://help.seznam.cz/cz/mapy/ovladani-mapy/), kde se dozvíte vše důležité kolem tohoto projektu.

Hlavní možnosti Mapy.cz:
- vyhledávání (firem, míst, měst, pojmů) do projektu je zapojena i cs.wikipedia.org
- různé druhy mapových podkladů (základní, turistická, fotomapa, historická) a legendy
- plánovač tras
- měření vzdálenosti
- operátory a pokročilé funkce (GPS, Loc, id aj.)
- přidávání objektů do mapy: firmy – přes firmy.cz, turistické objekty přes wiki.mapy.cz, přidej vlastní ikonku (charakteristika jakéhokoliv místa na mapě)
- fotomapy (zobrazení vložených fotografií, vkládání nových fotografií - http://help.seznam.cz/cz/pridavani-fotografii.html
- rozšiřující aplikace: mapa počasí, dopravní omezení, stínování povrchu (plasticita)
- další funkce: odkaz na mapu, stáhnutí obrázku, tisk mapy

Výčet možností vám možná pomůže s vytvářením úkolů pro vaše žáky (plánování trasy výletu, časové rozvržení jízdy, měření GPS, vyhledávání objektů, vkládání fotografií o vašem městě (památky, důležité stavby aj.), měření vzdáleností (na přesnost metru) atd. Já bych se chtěl zaměřit na možnost, která mě u tohoto mapového serveru zaujala a to je série fotomap z prvního a druhého mapování ČR.

Analýza vývoje krajiny za rok 2002/2003 a 2007/2008 na Mapy.cz

Mapový server za dobu svého fungování provedl dvě letecká snímkování ČR (pro Evropu je dostupné pouze satelitní snímkování). První v období let 2002/2003 a druhé v letech 2006/2008, každé fotografování se až půl roku zpracovává a proto může být ve snímcích časový rozdíl až 6 let. A to jak uvidíte na několik příkladech již dává možnost zpracování údajů a jejich vyhodnocování. Pro názornost uvádím několik konkrétních příkladů, jak pracovat s touto velmi jednoducho aplikací a při tom rozvíjet dovednosti práce s mapou. Zařazování se hodí např. k učivu regionální geografie ČR, místopis ČR, hospodářský zeměpis, dále pak k učivu mapa a kartografie všeobecně a v neposlední řadě jako námět pro náplň volitelného předmětu seminář z geografie.

1. Příklad – Rozvoj satelitních měst v okolí Prahy
Na obrázku vidíte rozvoj satelitní obce Hovorčovice na sever od Prahy (obrázky zvětšíte kliknutím).

Mapa dostupná z: http://www.mapy.cz/#mm=F@x=133284192@y=136265152@z=15

Možné úkoly a aktivity: co jsou to satelitní města a proč vznikají (suburbanizace), proč si lidé vybrali právě tuto lokalitu (obec), kolik nových domů v obci vzniklo, kolik lidí v obci přibylo (odhad srovnej s čísly s ČSÚ), jak velká plocha se zastavila, jak se změnil územní plán obce, jak se změnil život lidí v obci a je život v satelitní obci plnohodnotný (použij článek Obce mají parazity).

2. Příklad – Vývoj těžby hnědého uhlí na Mostecku na počátku 21. století
Obrázek znázorňuje vývoj těžby hnědého uhlí na Mostecku.

Mapa dostupná z: http://www.mapy.cz/#mm=F@x=131046016@y=137623680@z=13

Možné úkoly a aktivity: proč se těží uhlí (k čemu se využívá), proč se těží povrchově, jak probíhá těžba hnědého uhlí, jaké důsledky pro krajinu má těžba (změna krajiny), co je rekultivace krajiny, provádí se v tomto místě rekultivace, dochází k útlumu nebo rozvoji těžby (více invo ZDE).

3. Příklad – Rozšiřování dálniční sítě na Moravě
Obrázek dokumentuje tempo stavby dálnice D1 na Moravě v úseku u Kroměříže.


Mapa dostupná z: http://www.mapy.cz/#mm=Fh@x=139633664@y=133286400@z=11

Možné úkoly a aktivity: Jak kvalitní je dálniční síť v ČR ve srovnání s jinými státy Evropy (EU), kolik kilometrů dálnic je na našem území a které oblasti spojuje, jaké faktory rozhodují o vybudování dálniční sítě, jak ovlivní nová dálnice život lidí v této oblasti, proveďte SWOT analýzu dopravní sítě ve vašem regionu (kraj, okres, mikroregion, místo bydliště atd.), diskutujte o dopravních možnostech… K vyhledávání potřebných údajů využijte kromě mapového serveru mapy.cz a doprava.mapy.cz i internetové stránky http://www.dalnice-silnice.cz/

4. Příklad – změna územního plánu v místě bydliště
Obrázek porovnává změny územního plánu v Napajedlích v lokalitě Malina III. (dříve výběhy pro koně x dnes zastavěná oblast).

Mapa dostupná z: http://www.mapy.cz/#mm=F@x=140285200@y=132764896@z=16

Možné úkoly a aktivity: Co je to územní plán, k čemu slouží a proč je důležitý, kdo provádí změny v územním plánu, může obyvatel obce žádat o změnu územního plánu, prozkoumejte územní plán vašeho města, vytvořte dotazník pro obyvatele vašeho města na téma využití území obce (co občanům ve městě chybí, co by chtěli změnit atd.).