Zobrazují se příspěvky se štítkemregionální geografie. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemregionální geografie. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 2. února 2014

Jak na regionální geografii V. - Evropská unie

O Evropské unii (EU) je na internetu, v různých publikacích, knihách i učebnicích napsáno neuvěřitelné množství informací (jen při zadání klíčového slova "EU" do vyhledávače Google bylo vyhledáno přibližně 670 000 000 výsledků ve zlomku sekundy). Ale zkušenost ukazuje, že informovanost a představa o EU mnohdy končí vyjmenováním počtu členů a výčtem institucí v rámci tohoto společenství. Ano i tyto informace jsou samozřejmě důležité, ale je potřeba si uvědomit, že my obyvatelé ČR jsme součástí tohoto politicko-demograficko-ekonomického regionu. Naše členství tedy ovlivňuje naše rozhodování, naše životy, naši budoucnost. V další části, chci nabídnout:
  • několik projektů, které mohou být přínosem i zdrojem informací,
  • náměty do výuky,
  • hry s tématikou o EU,
  • články na zamyšlení.
Informace o EU

Získat informace o EU je jednodušší než na ni získat názor, ale získáváním informací to vše začíná...
  • EU v kostce - zde najdete vypracované prezentace o EU, které můžete po stažení libovolně upravovat a doplňovat o další informace. Tyto prezentace jsou umístěny na oficiálním webu EU na kterém najdete i jeden a půl milionu dalších dokumentů.
  • Euroskop - stránka s podtitulem věcně o Evropě nabízí řadu zajímavých informací. Můžeme říci, že jde o jakýsi oficiální web ČR o EU. Zajímavé jsou sekce ČR a EU, občan a EU a pro geografy interaktivní mapy. Euroskop je i na sociální síti Facebook.
  • V internetovém vysílání ČT najdeme hned několik programů věnovaných EU. Pro příklad uvádím: Evropský manuál, Evropské pexeso, Evropa - sňatek z rozumu a Události ČT. 
  • Eurostat - statistické informace o Evropské unii. 
Náměty do výuky
  • Nechejte žáky vyhledávat. K tomu vám pomůže například stránka EU - jaká vlastně je? Kde žáci mimo jiné najdou základní informace o členských zemích a další informace. 
  • Výukové moduly o EU - osm nových výukových lekcí a materiálů, které se věnují aktuálním a kontroverzním tématům spjatým s Evropskou unií. Lekce i materiály jsou koncipované tak, aby vedly studenty k individuálnímu přemýšlení a skupinové diskuzi. Cílem představovaných lekcí je přispívat k rozvoji aktivního evropského občanství studentů středních škol, založeném na svobodném myšlení opírajícím se o fakta a porozumění. Každá lekce metodicky vede studenty k individuálnímu přemýšlení a skupinové diskuzi. Cílem lekcí není předkládat hotová řešení a hotové názory, ale pomoci studentům o problémech přemýšlet z různých úhlů pohledu. Všech 8 lekcí je zpracováno v prezentačním systému PREZI, který umožňuje učitelům nové možnosti interaktivní práce se studenty (Zdroj: web projektu).

  • Projekty - pro příklad uvádím zadání dvou projektu z Metodického portálu RVP Den v EU (2. stupeň ZŠ), Rallye EU (1. stupeň).
  • Myšlenková mapa - nechte žáky aby na tabuli napsali pojmy týkající se EU, nebo určitého tématu k problematice EU. Poté žáci vytváří mezi pojmy myšlenkovou mapu - spojují pojmy, které spolu nějakým způsobem souvisí. 
  • Simulační hra - vyzkoušejte si legislativní proces, kterým se řídí EU (viz. přiložené video). Ve třídě si rozdělte role a pokuste se zjednodušeně napodobit právní proces EU. 
  • Brainwriting (písemná forma brainstormingu) - téma viz. diskuse.
  • Diskutujme o otázkách týkající se EU (pro inspiraci uvádím několik námětů viz. rámeček) další otázky vás jistě napadnou...
Jsme aktivní tvůrci politiky EU nebo jen pasivní příjemci nařízení "z Bruselu"?
Co znamená, když je někdo označován za "eurohujera" a "euroskeptika"?
Jaké výhody či nevýhody plynou z našeho členství v EU?
Je hlubší integrace Evropy rizikem, či nadějí a proč? 
Má se evropská integrace prohlubovat a v jakém směru?
Proč EU potřebuje společnou bezpečnostní a energetickou politiku?
V čem vidíte ohrožení naší státní suverenity? Pociťujete omezení ze strany EU? Povězte v čem.
Znáte příklady úspěšných projektů z prostředků EU, strukturálních fondů?
Co mi přináší Strategie Evropa 2020 za vize a konkrétní opatření?
Jak bude EU vypadat za pár let?
Jak dopadá ekonomická krize na EU a členské státy?
Může EU za to, že se zavírají továrny?
Jaký je vztah globalizace a hospodářské politiky EU?
Proč někteří tvrdě hájí existenci eura a jiní jej silně odmítají?
Jaké konkrétní výhody mi přináší naše členství v EU?
Mohu jako občan ovlivnit politiku EU? Jak ji mohu ovlivnit?
Má EU sociální politiku? Jaké sociální jistoty mám v EU?
Hry o EU
  • Dětský koutek na webovém portálu EU nabízí slušné množství her, které můžete zařadit do výuky, nebo na ně upozornit své žáky. Vyberou si jak učitelé 1. tak 2. stupně ZŠ. 
  • €conomia – hra o měnové politice - Díky této interaktivní hře se mládež může zábavnou formou dozvědět, jak měnová politika funguje. Studenti jsou v pozici Evropské centrální banky, která na základě ekonomických indikátorů přijímá rozhodnutí o úpravě úrokových sazeb. Hra je vhodná pro dětí od 15 let.
  • Poznej státy EU - vyhledej státy osmadvacítky ve slepé mapě.
  • Budget Europe - za pomoci této interaktivní hry vytvoř finanční rozpočet v EU.
Pro zamyšlení
Novinové články:
Citáty: 
  • "Evropa je hospodářským obrem, politickým trpaslíkem a vojenským červem." (bývalý předseda Evropské komise Jacques Delors)
  • "Evropa/EU má výrazně větší zdroje než ambice." (Pami Aalto, 2001)

čtvrtek 2. ledna 2014

Jak na regionální geografii IV. – vzdělávání prostřednictvím blízkého regionu (náš mikroregion)

V předešlých článcích věnovaných regionální geografii jsme se věnovali regionům na globální, nadnárodní, národní a makroregionální úrovni, ale je nutné a velmi přínosné se věnovat i místnímu regionu (mikroregionu, místu bydliště, obci apod.). Jistě i vy ve svých hodinách dáváte tomuto učivu dostatečný prostor, ale ten se velmi často zužuje pouze na tradiční výuku o místním regionu – vlastivědnému popisu daného území – které je sice potřebné, ale mělo by být rozšířeno o další pohledy, postoje, dovednosti, zkušenosti, názory a vztahy… Na blízkém příkladu žáci lépe pochopí komplexní a variabilní obraz regionu s jeho specifiky. Mohou získat pozitivní vztah k prostoru, ve kterém žijí, a lze tak předpokládat, že se v budoucnu budou s tímto územím lépe identifikovat, podporovat a podílet se na jeho dalším rozvoji. Tedy vztah k místu, ve kterém žiji (lásku, úctu, radost, hrdost) a tím zachovávat svůj region pro budoucí generace…

Co je místní region?

Definovat globální, národní region nebo makroregion pro nás většinou není nic obtížného. Vždyť jde o jasně vymezené území (kontinent, světadíl, hranice státu, úmoří, povodí, klimatickou oblast, administrativní jednotku apod.). Máme-li ovšem vymezit region, v němž žijeme, jeho jasnou hranici na mapě nenajdeme a naše představy o jeho podobě se budou odlišovat. Jinak budou místní region vnímat jeho obyvatelé (jinak děti, dospělí), jinak turista nebo návštěvník, jinak člověk, který se zde narodil nebo přistěhoval. Vnímání místního regionu se může měnit v prostoru i čase (mohou vznikat, vyvíjet se i zanikat), podle našeho vnímání a „novým“ vztahům k regionu. Podle finského geografa A. Passiho probíhá utváření místního regionu ve čtyřech stádiích (které můžeme využít v dalších aktivitách se žáky):
  • v první fázi získává území prostorový tvar (krajinné vymezení, hranice území),
  • ve druhé fázi se vytváří symbolika (název, znaky a další symboly území).
  • třetí fáze přináší vznik regionálních institucí, organizací reprezentující region (např. sdružení, spolky, místní muzea aj.), 
  • v poslední fázi je již region plně zakotven jak v prostoru, tak zejména v povědomí obyvatel, uvnitř i vně regionu (Heřmanová, Chromý a kol. 2009).

Příklady k vnímání vlastního regionu

Naše obec v systému regionů

Na území Česka je na základě různých kritérií možné vymezit množství odlišných regionů. Vašim úkolem je zařadit vaši obec podle níže uvedených kritérií. K řešení využijte školní atlas ČR a další zdroje informací.

1) Fyzicko-geografická regionalizace: geologická stavba, geomorfologická subprovincie, členitost reliéfu, povodí, úmoří, klimatická oblast, půdní region, vegetační stupeň, ochrana přírody atd.

2) Socio-geografická regionalizace: obec, obec s rozšířenou působností, okres, kraj, NUTS, jazykové regiony, zemědělská oblast, místní spolky a organizace atd.


Vymezení vašeho regionu

Nová regionální geografie klade důraz na subjektivní vnímání regionu, podle ní každý z nás vnímá svůj domovský region rozličně. Různé názory na vymezení regionu naleznete i ve třídě. Zjistěte, do jaké míry se spolužáci shodují na vymezení vašeho domovského regionu, respektive regionu školy (např. Nachází-li se škola v Napajedlích, pokuste se vymezit region Napajedelsko apod.).


Příklad jak jednoduše vymezit jádrovou oblast regionu Napajedelsko pomocí mapy.cz.

1) S pomocí mapy vypište každý individuálně názvy 15 obci, které dle vašeho názoru jsou součástí vašeho regionu. Uvedené obce také zakreslete do mapy vašeho regionu (vytvořte soupis obcí, vytvořte mapu regionu).

2) Ve skupině porovnejte soupisky obcí v seznamu a na mapě – barevně je rozlište (všechny obce = 100% shoda, většina žáků = 50-99% shoda, méně než polovina žáků = méně než 50% shoda).

3) Diskutujte o zařazení regionů. Vytvořte soupisku faktorů, které ovlivnili výběr obcí. Na jeho základě diskutujte mezi skupinami a případně seznam doplňte.

4) Závěrem sestavte žebříček těchto faktorů. Od nejvýznamnějšího, po nejméně významné. Pořadí faktorů vyznačte do konečného soupisu.


Mentální mapa místního regionu

Mentální mapa e grafické vyjádření představ člověka o geografickém prostoru, jeho kvalitě nebo uspořádání. Nejde o zachycení reálného prostoru, ale jen o jeho subjektivní odraz ve vědomí člověka. Mentální mapa tak vyjadřuje osobní vymezení daného prostoru, což lze velmi dobře využít v regionální geografii.

Do prázdné mapy s vyznačenými sídly nakreslete hranice vašeho regionu tak, jak toto území sami vnímáte. Srovnejte ve dvojicích či skupinách takto vytvořené mentální mapy. Diskutujte o tom, jaké území tvoří jádrovou a periferní oblast, jaké faktory rozhodly o výběru tohoto území, která obec tvoří centrum celého regionu, které významné lokality se objevili ve vaší mentální mapě atd.

Regionální identita

Za hybnou sílu při formování regionu a nezbytnou součástí jeho existence se označuje vztah lidí k území, jejich regionální identita.

Okopírujte si obecně zeměpisnou mapu ČR nebo vašeho kraje. Do mapy vyznačte území, které by jste mohli nazvat "region mého domova". Co považujete za symboly (typické znaky) vámi vymezeného území? V čem je podle vašeho názoru tento region jedinečný? V čem se nejvíce liší od sousedních oblastí? Pomocí obrázku se pokuste specifikovat, na co konkrétně být ve svém regionu opravdu hrdí. Shodují se vaše odpovědi s odpověďmi vašich spolužáků? Ze vzniklých odpovědí mohou vzniknout podklady pro další práci s daty, diskusi, srovnávání apod.


Toto jsou pouze příklady složek regionální identity. Můžete si vytvořit svou vlastní kategorizaci.

Regionální sounáležitost

Zviditelnění regionů prostřednictvím propagace svébytné regionální kultury, jedinečného kulturně-historického dědictví, osobností, hospodářských úspěchů či ekonomického potenciálu bezesporu přispívá k pozitivnímu upevňování regionálního vědomí obyvatel a formování regionálních komunit (hrdost, zájem), ale na druhé straně vede k růstu napětí mezi regiony a určitě neposiluje pocit sounáležitosti obyvatel silnějších (vyspělejších, bohatších) regionů s obyvateli ekonomicky slabších a zaostalejších oblastí. Na aktivitě si můžete vyzkoušet jaká je právě vaše sounáležitost s různými regiony v Evropě.

Pokuste se zjistit, jak silný pocit sounáležitosti cítíte s regiony různých měřítek. Uspořádejte ve třídě anketu. Přiřaďte k následujícím tvrzením hodnotu, kdy 1=ANO, 2=SPÍŠE ANO, 3=SPÍŠE NE, 4=NE.
Cítíte se být především obyvatelstvem (naší/našeho): 
Vytvořte graf četnosti jednotlivých odpovědí a nad výsledky ankety diskutujte. 

Vytvořte vlastní mikroregion

Pomocí tohoto postupu se pokuste vytvořit vlastní místní region (mikroregion) využijte fáze vývoje regionu dle A. Passiho (viz. odstavec: Co je místní region?):

1) Vyznačte oblast svého regionu na mapě nebo plánu města (využijte tištěné nebo elektronické mapy). Vyznačte v mapě významné prvky, které jsou symbolické pro váš region.

2) Jak byste pojmenovali váš vytvořený region? Uveďte tři prvky, které symbolizují region? Jak byste je využili pro propagaci regionu? Pokuste se na tomto základě vytvořit symboly regionu (logo, znak, vlajku).

3) Vytvořte instituci, která bude stát v čele vytvořeného regionu. Jaké cíle bude vaše instituce mít (rozvojové cíle regionu, na čem budete spolupracovat, jak budete region propagovat atd.)? Jaké další spolky mohou vzniknout při zrodu nového mikroregionu (muzejní spolek, folklórní soubor, sportovní tým, produkty s regionálními specifiky apod.)? Jak zabezpečit finanční potřeby pro vzniklý region?

4) Jak dále propagovat nově vzniklý region, aby se dostal do širšího povědomí obyvatel uvnitř i vně regionu? Jaký pocit jsi měl na začátku a v průběhu tvorby vlastního regionu? Co nového jste se dozvěděli? S jakými pocity uzavíráte celou práci?


Jak sami tušíte, tato práce nabízí celou řadu možností, se kterými mohou žáci nadále pracovat. Například: tvorba informační mapy nově vzniklého regionu, tvorba propagačního letáku, foto prezentace regionu, tvorba webového portálu mikroregionu, tvorba dotazníku pro obyvatele žijící uvnitř i vně regionu, grafická tvorba loga regionu, práce se statickými zdroji informací, vyhledávání potřebných dat a jejich následné zpracování, zjištění legislativních postupů při vzniku mikroregionu v ČR, SWOT analýzu regionu atd.

Použité zdroje:
Geografické rozhledy, ročník 23 (2013/2104), číslo 2.
Geografické rozhledy, ročník 19 (2009/2010), číslo 1.
Dnešní svět, ročník 2013/2014, číslo 2.
http://www.jackdaniel.cz/mentmap/
E.Heřmanová, P. Chromý a kol. (2009): Kulturní regiony a geografie kultury. ASPI, Praha, 348 s. 

úterý 29. října 2013

Lodě svědci doby

Již jste se někdy zabývali otázkou, kam směřuje cesta nás lidí, naší civilizace? Tyto otázky bytí si zajisté během života položí každý z nás. Ano přiznávám, že tyto existenční otázky patří spíše do oblasti metafyziky, filozofie či teologie. Ovšem i geografie dle mého může hledat cesty, jak na tyto principy reagovat a hledat na ně odpovědi. Lidské ruce, konstruktivní mysl a um přinášely změny v obdobích historie lidstva, a tak mnohé vynálezy urychlovaly běh života lidí i vývoj celé lidské civilizace. Článek se nechce zabývat kauzalitou nebo determinismem či jiným filozofickým směrem, jen chce poukázat, jak běžné lidské vynálezy mohou být příčinou změny a směřování nás lidí...


V učivu geografie se o lodích mluví v souvislosti s dopravou (loď jako dopravní prostředek, námořní trasy, lodě podle vlajek, lodě podle druhu, největší přístavy apod.), ale lodě sehrály v historii lidské civilizace velmi důležitou roli. S trochou nadsázky můžeme říci, že lodě jsou více než dopravní prostředek, staly se svědky a symboly lidské doby...

Lodě měnily historický vývoj
  • objevné cesty - nové teritoriální uspořádání, koloniální velmoci 
  • masová migrace - rasové a národnostní rozložení na Zemi
  • konflikty a geopolitická situace - lodě vyhrávají i prohrávají vojenské konflikty (vikingský Drakkar, středověké Galeony až po specializované válečné lodě současnosti)
  • šíření nemocí - např. šíření moru - vymírání poloviny evropské populace ve 13.-15. století - přivezly lodě z Asie
Lodě jako důsledek změny přírodního prostředí
  • kácení lesů - mýcení lesa a odlesnění velké části Evropy je důsledek staveb lodí v minulosti
  • znečištění moří a oceánů - frekventované námořní cesty, havárie - ekologické katastrofy (havárie tankerů Exxon Valdez, Prestige, Erika aj.), jaderný odkaz (zkušební výbuchy jaderných zbraní v Pacifiku), toxické látky (tzv. POPs), spirála odpadu (trash vortex)
  • migrace rostlin a živočichů - lodě transportují život do nových oblastí 
  • nadměrný rybolov, nechtěné oběti rybolovu, devastující způsob rybolovu (bottom trawling)
  • loď jako svědek ekologických změn - lodě v poušti u Aralského jezera
  • globální oteplování má mimo jiné za následek ústup  ledu v polárních oblastech a otevírá nové obchodní trasy - severozápadní pasáž, spojuje na sever od Kanady a USA, Atlantik s Pacifikem a východní Asii by s Evropou spojila o zhruba 5000 km kratší trasou než současné trasování Suezským průplavem. 
Lodě mění lidské osudy a vývoj civilizace
  • šíření lidstva - např. Thor Heyerdahl - vor Kon-Tiki
  • otrokářské lodě - rasová skladba světa
  • dovoz nových potravin, které měnily svět - koření, brambory, káva...
  • ilegální migrace - lodě migrantů, kteří se pokouší začít nový "lepší" život v Evropě, USA, Austrálii...
  • válečné loďstvo - např. vylodění ve Francii - historický zlom 2. světové války, bitva u Trafalgaru - Británie potvrzuje námořní převahu a stává se na další století světovou koloniální velmocí atd.
Lodě jako symbol technického pokroku a změn světového hospodářství
  • specializované lodě - lodě již neslouží pouze k plavbě, ale jsou využívány pro další práci na vodě (plovoucí rypadla, plovoucí jeřáb, plovoucí ropné plošiny, mořský kosmodrom atd.) nebo jde o lodě se speciálním posláním (ledoborce, expediční (vědecké) lodě, lodě pokládající kabely, letadlové lodě atd.) 
  • lodě se staly podobně jako vlak symbolem počátku technické revoluce 
  • lodě jako symboly bohatství a luxusu (jachty, cestovní ruch - lodní destinace, potápěčské ráje)
  • pirátství - nejproblematičtějšími oblastmi současnosti je Indický oceán a pobřeží Afriky (mapa pirátských útoků)
  • dopravní lodě mění historii obchodování na zemi (např. tankery - masová přeprava paliv na velké vzdálenosti, kontejnerová přeprava - mění i způsob stravování obyvatel "vyspělého" světa, jíme co chceme a kdy chceme
  • změna využívání energie (plachetnice x parníky x dieselové motor / vesla x plachty x lodní šroub atd.)
  • rybářství (trvale udržitelný lov ryb, průmyslový rybolov, tradiční rybolov atd.)
  • válečné loďstvo - souboj o nadvládu světa, technologický vývoj díky armádnímu výzkumu
  • stavba lodí jako důležité odvětví průmyslu (např. video stavba lodi, megaloď, stavba infrastruktury aj.)
  • lodě budoucnosti - bezpilotní lodě, "neviditelné" válečné lodě, plovoucí města (např. Jacques Rougerie) atd.
Jak jednoduše využít problematiku ve výuce

Nejznámější lodě - symboly doby. Znáte tyto lodě a jejich příběh? Vyzkoušejte tyto příklady pro motivaci žáků o učivu...
  • Noemova archa (symbol víry a náboženství)
  • USS Enterprise (symbol boje za svobodu během 2. světové války - loď stojící "proti všem")
  • Titanic (symbol moci, symbol lidského umu, symbol neštěstí)
  • vor Kon-Tiki (symbol osídlování světa)
  • Exxon Valdez (symbol ekologických katastrof)
  • Amistad (symbol otrokářství a útlaku)
  • Victoria (symbol objevování světa)
  • křižník Aurora (symbol revoluce)
  • Bounty (symbol vzpoury)
  • SeaOrbiter (symbol budoucnosti - plující oceánografická laboratoř) 
Lodě a lidské příběhy. Fotografie a videa lodí jsou často spojeny se silnými příběhy, seznamte s nimi vaše žáky,...jistě to ocení.


Vynález lodě - monoxyl (loď vydlabávaná z jednoho kusu kmene je typ plavidla používaný již v pravěku a u primitivnějších etnik v různých částech světa dodnes). 


Otrokářství - porušování lidských práv a diskriminace. Otrokářství existuje i dnes... (víz. interaktivní mapa)


Ilegální migrace - kvůli naději na lepší život v Evropě riskují Afričané život na přeplněných člunech. 


Obchodování - tankery, kontejnerové lodě mění možnosti a způsob obchodování a přepravy. 

 Nadměrný rybolov drancuje vody světových oceánů. Informujte žáky o tom jak zachovat přírodní zdroje oceánů i pro příští generace (vice viz. Greenpeace). 

Hospodářský rozvoj - největší přístavy v současnosti najdeme v Asii, která tím ohlašuje světu svůj hospodářský rozmach (seznam nejrušnějších kontejnerových přístavů světa).


Hlavní námořní trasy jsou ovlivněny historickým vývojem, geopolitický vývoj, přírodními poměry, hospodářským rozvojem, surovinovými poměry a infrastrukturou (více map zde). 


Významné námořní stavby - Panamský průplav je jednou z nejdůležitějších staveb ovlivňující námořní přepravu. 


Námořní katastrofy (na obrázku havárie lodi Costa Concordia) a ekologické námořní tragédie. 


Světové pirátství a nekalé praktiky (pašování drog, terorismus) v námořní dopravě (více zde). 



Aktivisté z Greenpeace se snaží obsadit ropnou plošinu a upozornit veřejnost na problematiku těžby ropy z vod Severního ledového oceánu a následného znečištění Arktidy. Rusko je vyšetřuje kvůli podezření z pirátství! Video vhodné k diskusi mezi žáky (více info Save The Arctic nebo na Greenpeace).

Oblast bermudského trojúhelníku má (především mezi příznivci záhad a nevysvětlitelných jevů) pověst oblasti s výrazně zvýšeným výskytem „záhadného“ mizení lodí a letadel - proč nevyužít k motivaci žáků...


Orsos Islands - jsou umělé ostrovy pro komerční využití v cestovním ruchu. Ale projektů "plovoucích ostrovu je mnoho - viz. článek.

Tyto příklady nejsou kompletním řešením problematiky, chci jen poukázat, jak myšlenka (vynález lodě) může změnit a mění podobu a vývoj lidské civilizace.... Může se vám zdát, že jsou to myšlenky triviální a všeobecně známé, ale praxe mě utvrzuje v tom, že je nutností připomínat tyto zdánlivě triviální  fakta, především mladé generaci. 

pondělí 29. března 2010

Jak na regionální geografii II. – Od globálního k místnímu na příkladu obyvatelstvo Asie

Pojďme se podívat, jak by mohla vypadat výuka regionální geografie na učivu z oblasti socioekonomické geografie – OBYVATELSTVO ASIE.

Cílem učiva je:
1) Poukázat na globální problematiku populačního vývoje ve světě s ohledem na Asii.
2) Seznámit žáky s rozlišností života v Asii (jak v globále tak v pro jednotlivé regiony).
3) Rozšiřovat dovednosti při práci s mapou (vyhledávání v tématických i obecně zeměpisných mapách) a hledat souvislosti mezi přírodní a sociální složkou krajiny (např. hustota osídlení, migrace aj.).
4) Pochopit „neznámé“ pojmy týkající se obyvatelstva (kolonizace, dekolonizace, muslimové atd.).
5) Poukázat na problémy současné Asie (konflikty, spory o území, fundamentalismus atd.) a diskutovat o možnostech jejich řešení.
6) Vztah mezi Asii a ČR (popřípadě místem bydliště nebo EU).

ASIE OBYVATELSTVO

Ad1) Populační vývoj AsieV úvodní části věnujte pozornost základním demografickým údajům a globální situaci.V této problematice zaujímá Asie významnou pozici, neboť je kontinentem s nejvyšším počtem obyvatel (63% světové populace). V první desítce nejlidnatějších států světa (i s Ruskem) je celkem 7 z Asie. Tyto okolnosti mají samozřejmě dopad na ekonomickou, sociální i politickou situaci v regionu. K vysvětlení situace použijte například tabulku 1 nebo jiné zdroje dat.
Za všemi údaji se ovšem skrývají velké regionální rozdíly. Především v kvalitě běžného života. Na jedné straně stojí vyspělé regiony (Japonsko, Korejská republika, SAE aj.), kde lidé žijí po vzoru „západní“ civilizace, dožívají se vysokého věku. Jiná situace ovšem panuje v zemích čtvrtého a pátého světa (Jemen, Afghánistán, Kambodža), kde lidé řeší základní lidské potřeby (dostupnost pitné vody, dostatek potravin, válečný stav).

Ad2) Regionální rozdílnost
Rozdělte Asii na regiony a pokuste se interpretovat zvláštnosti pro danou část Asie.
Chování obyvatel ovlivňuje několik faktorů. Mezi nejdůležitější patří vyznávané náboženství a kulturní tradice s nim spojené.
a) východní Asie:- je vyspělou částí světadílu
- nízká míra plodnosti (výjimku tvoří Mongolsko a rozporuplná Čína – viz. Ad5. Populační politika v Číně)
- poměrně vysoká naděje na dožití – 74 let
- specifické postavení Japonska (vyšší naděje na dožití, vyspělé zdravotnictví, stravovací návyky, zvýhodnění mladých rodiny atd.)
b) jihovýchodní Asie:
- různorodý region
- vyspělé (asijští tygři) x zaostalé státy
- rozdílné náboženské vyznání: islám, křesťanství, buddhismus
- úmrtnost asi 70 let, 2,5 dítěte na ženu
c) jižní Asie- region s nejvyšším počtem obyvatel
- plodnost 2,8 dítěte na ženu, naděje na dožití 65 let
- extrémních hodnot dosahuje Afghánistán (5,7 dítěte na ženu, kojenecká úmrtnost 155‰, naděj na dožití 44 let, problematické je zdravotnictví, hygiena, dostatek potravin a užívání opia)


d) západní Asie
- na populační vývoj má vliv islám (polygamie, práva žen aj.)
- vysoká je plodnost 3,1 dítěte na ženu a poměrně vysoká kojenecká úmrtnost
- zvláštní postavení má Izrael
Ad3) Práce s mapou
Využijte znalostí získaných z předešlých učiv a rozšiřujte dovednosti při práci s mapou.Následujíc text (viz. Obrázek 1 – samostatná práce obyvatelstvo Asie) je připraven na základě: Školní atlas světa 2. vydání, Kartografie Praha 2007.

Obrázek 1: Pracovní list pro žáky 7. tříd - Obyvatelstvo Asie (Autor: Jindřich Polák) - kliknutím se text zvětší

Ad4) Pojmy
Dbejte na to, aby žáci chápali o čem mluvíte.Během celého učiva budete narážet na novou terminologii (neznáme pojmy). Ty je nutno žákům vysvětlit, nebo dát žákům možnost tyto pojmy vyhledat a pochopit (vhodné je dát neznáme pojmy vyhledat za domácí úkol, a to dřív než na tyto pojmy narazíte). Možností je mnoho: odborná literatura, encyklopedie, internet – např. internetový slovníček na stránkách: http://www.geografie.unas.cz/slovnik/slovnik.php

Ad5) Současnost je nejzajímavější
Buďte aktuální a snažte se o podrobnější rozbor.

Poukažte na problémy současné Asie. Vhodná je práce s odborným textem (viz. Obrázek 2 – Populační politika v Číně), nebo novinovým článkem či jiným zpravodajstvím (např. internetový archiv ČT, Novy aj.).
Obrázek 2: Populační politika v Číně. Geografické rozhledy 19/3, str. 22-23.

Ad6) Jak obyvatelstvo v Asii ovlivňuje život u nás….
Ukažte žákům, že to co se učí není vzdáleno tisíce kilometrů, ale týká se přímo nás.
Pokuste se o diskusi na aktuální témata menšin v EU, ČR nebo v místě vašeho bydliště.
Témata mohou být např.:
- Původ Rómů a jejich postavení v současnosti
- Vietnamci jako významná menšina v ČR
- Islamizace Evropy
- Holocaust a současný problém židovství aj.

neděle 14. března 2010

Jak na regionální zeměpis I. – Úvod

Nový systém učebních dokumentů a změna v oblasti vzdělávacích trendů vede učitele ke změnám ve výuce – regionální geografii nevyjímaje. Ze všech stran se ozývají hlasy, že se má „učit jinak“, vést výuku netradičně, s využitím moderních přístupů, metod a forem, což samozřejmě vyžaduje od učitele snahu, úsilí a čas! Za což by měla přijít i adekvátní odměna - nejen finanční a společenská – v přístupu studentů...

Jak se mění pohled na regionální geografii ve škole?

Dovolte, abych volnou citací přiblížil názor Ivana Bičíka. Celý text: Geografické rozhledy, ročník 19, číslo 3):
Regionální geografie představuje jeden z oborů geografie. Zdá se, že její konec právě prožíváme. Vždyť kdo v dnešní době potřebuje detailní místopisné znalosti… Každou informaci během pár vteřin zprostředkuje počítač a naše schopnosti práce s nim. A dále pokračuje: …doba se změnila, dnešní geografické vzdělání preferuje hluboké znalosti a dovednosti zaměřené na jednotlivé složky přírodní či sociální sféry…. jedna dovednost se však docela vytrácí. Tou je schopnost syntézy, tak typická pro REGIONÁLNÍ GEOGRAFII – schopnost geografa analyzovat desítky a stovky podkladů o jednotlivých složkách krajiny v konkrétním území, informace vzájemně propojit a naznačit možné scénáře dalšího vývoje analyzovaného území. To je jedna z tváří MODERNÍ REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE.

Podle I. Bičíka ovšem ve školách převládá druhá tvář regionální geografie, která se soustředí na výčet stovek místopisných pojmů z celého světa. Mnohdy bez dalších vazeb a logiky. Stále je hodně škol, kde se tyto místopisné znalosti pokládají za vrchol intelektuálního rozhledu geografa. Proč? Pokládá si Bičík otázku: Dobře se to zkouší a s pár pojmy, které se naučíte, můžete třídu držet v šachu. Ale regionální geografie představuje syntézu a vlastně vrchol geografického studia. Může taková být i na základní a střední škole? Může, ale vyžaduje velký rozhled, hluboké znalosti, trvalé vzdělávání učitele geografie, a ne člověka, který bez aprobace plave i v těch místopisných pojmech…

Jak „učit jinak“ regionální geografii?

1. Uvědomit si co by měl žák základní/střední školy znát. Co mu pomůže v jeho budoucí profesi a osobním životě. Zřejmě to bude především práce s geografickými pojmy a informacemi, dovednosti při práci s mapou.
2. Postupovat od nadhledu globálního přes jednotlivé makroregiony a jejich specifika. U globálních znaků používat obecně známe jevy z fyzické (podnebí, vodstvo, geologie, vegetační pásy atd.) a sociální (migrace, rasy, jazyky, národy, náboženství atd.) geografie. U makroregionů si vytýčit hlavní společné rysy (mohou být různé: historický vývoj, přírodní podmínky, ekonomická úroveň atd.)
3. Na několika státech nebo regionech dokumentovat obecné jevy, trendy a souvislostí, které se mohou objevovat i jinde. K problematice daného makroregionu může vést cesta přes aktuální témata (přírodní prostředí, politické dění, kultura aj.), důležitý je výběr jednoho modelového regionu (státu, oblasti), kterému by se měl věnovat podrobněji (o dalších regionech se můžete zmínit například prostřednictvím srovnání s modelových regionem).
4. Využívat moderní zdroje dat, pamatujte, že dnes nastupuje obraz jako základní médium přenosu informaci. Učebnice již dávno není zlatým grálem pedagoga, zato mapa pracuje s obrazem naší Země. Využívejte všudypřítomných obrázků a videí.
5. Pracujte s různými druhy informací. Učte jak využít obrovské množství informací, co z nich převzat, jak je hodnotit a pracovat s nimi. Informace v dnešním dynamickém světě rychle zastarávají. Nechte žáky přemýšlet na statickými údaji (nikoli aby si je zapamatovali, ale aby je dokázali komentovat a vyhodnocovat) atd.
6. Pokusme se vychovávat z žáků/studentů inteligentní turisty/cestovatele, aby při svých cestách mohli využít to co se při studiu naučili. Představte si myšlenku, že právě váš žák se v cizí zemi „neztratí“ – tj. umí se dívat na to co jej obklopuje, rozumí jevům a informacím. A z cest se vrací obohacen o nové zkušenosti, které dokáže přijímat a poučí se z nich.
7. Pokud jde o regionální geografii České republiky, je vhodné doplnit učivo o plnění konkrétních úkolů v místní krajině a okolí bydliště. Příkladem může být: orientace v krajině pomocí plánu města či turistické mapy, anketa mezi spoluobčany, SWOT analýzy, či projekty na zlepšení života v obci aj.